Vítejte na mých stránkách které právě vytvařím takže chvilku strpení opět celá stránka se vši všudy by měla být v provozu 11.8 2010 zatim pouze dělám témata fota a hlavní věci takže trošičku trpělivosti děkuji Hlavní fanoušek SPARTY =) kdyby jste chtěly kontaktovat mě tak na email:tomcici1@seznam.cz a kdyby jste nás chtěly doporučit známým kamarádům tak neváhejte tady je naše webová stránka(https://spartanskaklubovna.estranky.cz/)
A pozor naše nová sponzorská stránka určitě se taky koukněte http://eshop-sparta.byznysweb.cz
Něco o spartě
Sparta povětšinou spolu se Slávií vždy tvořila základ národního týmu a její hráči proto nechyběli u největších úspěchů československé i české reprezentace. Začalo to už v roce 1934, kdy se stal Oldřich Nejedlý kanonýrem římského MS. O čtyři roky později se ve Francii zúčastnilo světového šampionátu sedm sparťanů. V roce 1962 patřili do stříbrného "chilského" týmu také Kvašňák, Mašek a Tichý. V roce 1990 zase při postupu do čtvrtfinále MS v Itálii hru režírovali Chovanec, Bílek a Hašek a třeba Skuhravého pro sebe objevila italská liga. Ani úspěch českého výběru na EURU v roce 1996 se neobešel bez zástupců Sparty. Stříbro z ME v Anglii přivezli na Letnou Kouba, Frýdek a Horňák, koučem byl Dušan Uhrin, který nejlepší léta strávil právě ve Spartě, a Pavel Novotný, do Sparty přišel o dva roky později. I další kvalifikace a vystoupení národního týmu na evropských šampionátech byla za účasti sparťanských hráčů. V roce 2000 pomáhali národnímu týmu na EURO v Belgii a Nizozemí sparťané Miroslav Baranek, Tomáš Votava, Vratislav Lokvenc, Milan Fukal, Martin Hašek, Libor Sionko, Jiří Novotný, Petr Gabriel, Jaromír Blažek a tehdy v reprezentačním týmu nepřehlédnutelný talent Tomáš Rosický. V pozdější éře národního týmu, vrcholící bronzovou medailí na EURO v Portugalsku v roce 2004, hráči AC Sparta Praha zanechali nesmazatelnou stopu na všech úspěších týmu. Petr Čech, Zdeněk Grygera, Tomáš Hübschman, Jaroslav Blažek a Karel Poborský přispěli k tomu, že se český fotbal dokázal prezentovat mezi evropskou špičkou v té nejlepší kvalitě. V současnosti je Sparta jedním ze dvou domácích klubů, jejichž hráči oblékají národní dres. Samozřejmostí pak je i to, že Sparta je dodavatelem reprezentantů do národních výběrů mladších věkových kategorií.
1997-2005 Účinkování v UEFA Champions League
Od roku 1997 patří Sparta k pravidelným účastníkům UEFA Champions League, nejprestižnější evropské klubové soutěže. Výjimkou byl jen ročník 1998-1999, v němž se sparťané neprokousali přes kvalifikaci, kde podlehli v penaltovém rozstřelu Dynamu Kyjev. Následující tři ročníky ale Sparta každým rokem do Champions League postoupila, v ročnících 1999-2000 a 2001-2002 si dokonce proklestila cestu do osmifinálové fáze. V prvním případě pod vedením trenéra Ivana Haška navíc vyhrála základní skupinu, v osmifinálové skupině pak byla třetí. Nad její síly byla tehdy FC Barcelona, která se v témže roce dostala až do semifinále Champions League. V sezoně 2001-2002 se Sparta dokonce v průběhu soutěže potkala s oběma pozdějšími vítězi obou evropských pohárových soutěží. Pozdější vítěz Poháru UEFA Feyenoord Rotterdam ve skupině UEFA Champions League dvakrát se Spartou prohrál, a proto se dostal do soutěže, v níž nakonec uspěl. V osmifinále pak český mistr okusil sílu Realu Madrid. V sezoně 2002-2003 se Spartě nepodařilo kvalifikovat do základní skupiny, když byla ve 3. předkole vyřazena belgickým Genkem. V sezoně 2003-2004 Sparta poznala sílu dvou italských gigantů, s nimiž svedla vyrovnané partie. Nejprve vítěznou s římským Laziem v základní skupině a poté s milánským AC, přes který se jí nepodařilo dostat do čtvrtfinále. Vystoupení v základní skupině sezony 2004-2005 se Spartě vůbec nevydařilo. S Manchesterem United sehrála sice ve vyprodané Toyota Areně vyrovnaný zápas, ostatní zápasy ale prohrála a skončila na posledním místě.
1992-1993 Nultý ročník Ligy mistrů
Na mezinárodní klubové úrovni dosáhla Sparta řady pozoruhodných úspěchů, historici dodnes tvrdí, že nejvíce znamenaly dvě výhry ve Středoevropském poháru v dobách "Železné Sparty". Z pohledu dnešních fanoušků má asi největší hodnotu účast v nultém ročníku Ligy mistrů v ročníku 1992-1993. Sparta vyřadila Glasgow Rangers, poté Olympique Marseille a postoupila do semifinálové skupiny soutěže. Tam ve společnosti FC Barcelona, Dynama Kyjev a Benfiky Lisabon skončila druhá ve skupině. Na rozdíl od dnešních zvyklostí postupoval do finále jen vítěz, Sparta na druhém místě byla neoficiálně třetím až čtvrtým nejlepším týmem Evropy. V ročníku 1997-1998 i o dva roky později postoupila Sparta mezi nejlepších šestnáct týmů starého kontinentu.
1983 Vítězná éra - 14 mistrovských titulů
Až počátkem osmdesátých let se však vrací na Letnou opět pocit opojné slávy. Přináší ho zisk mistrovského titulu. Parta kolem Chovance, Bergera, Haška, Skuhravého, Grigy dala vzniknout takřka neporazitelnému týmu a sbírala neohroženě jeden titul za druhým. V letech 1983-1984 dokráčela až do čtvrtfinále Poháru UEFA. Počátkem devadesátých let na úspěchy plynule navázala další generace hráčů v čele se Sieglem, Horňákem, Němečkem, ale třeba i Frýdkem, Němcem či Koubou.
1975 Černý rok klubu, první a poslední sestup
Při vzpomínce na rok 1975 dodnes pamětníkům přebíhá mráz po zádech. Sparta byla do té doby jediným klubem, který nepoznal sestup do druhé ligy. Jenže právě v tomto roce se souhrou různých okolností tým propadl o soutěž níž. Roční zkoušku věrnosti však přežil klub na výtečnou, rozhodující zápasy o návrat mezi elitu sledoval vyprodaný stadion a do ochozů se vrátila příslovečná letenská radost.
1919 Období "Železné Sparty"
Krátce po první světové válce vznikl tým, podle něhož se později začalo celému období dvacátých a třicátých let říkat "Železná Sparta". V polovině dvacátých let vznikla v Československu ligová soutěž a klub začal sbírat titul za titulem. Dodnes však příznivci jména tehdejších hráčů vyslovují s obdivem: Payer, Hojer, Perner, Káďa, Kolenatý, Červený. Později však přicházejí jména neméně slavná: Hochman, Burgr, Hajný, Šíma, Silný, Čtyřoký, Košťálek a především Oldřich Nejedlý, nejlepší kanonýr MS v roce 1934. Krátce před nejslavnější érou prošel letenským dresem mezi třemi brankářskými tyčemi také pozdější král českých komiků Vlasta Burian.